Zdravím Roberte, předně bych chtěl poděkovat, že jste tomu věnoval čas a svoje připomínky a otázky jste napsal slušně a konstruktivně, což se ne každému dnes podařilo (zdravím @janrezab)
Valuace start-upů: zde uznávám, že to v textu mohlo být rozvedeno podrobněji a takto bez kontextu to může vyvolat obavy. Cestu ukazuje právě zmíněné Švýcarsko, kdy valuace startupů na základě investičních kol pro oceňování firem nepoužívá: "Due to the very high valuation uncertainties compared to other companies, the prices paid by investors in financing rounds cannot be used as a basis. Investor prices are only relevant if they are paid after completion of the start-up phase."
Ostatně i ty další otázky jsou z velké části zodpovězeny tím, jak to dělají ve Švýcarsku. Jedná se o tento dokument: www.ssk-csi.ch/fileadmin/dokumente/kreisschreiben/KS_28_d…
Domnívám se, že ve Švýcarsku těch lidí s vysokými majetky, kteří by měli řešit vámi uvedené situace, bude ještě více než v Česku. Například při oceňování je možné uplatnit prémii za nelikviditu, tedy snížení hodnoty daňového základu u aktiv, která jsou méně likvidní.
K těm výpočtům: jen upřesním, že pokud je hranice 111 milionů, za daňový základ slouží až majetek nad touto hranicí, nikoli celá hodnota. Sazby a hranice jsou samozřejmě k diskusi, jak uvádíme, a různé země, které daň mají, ji mají konstruovánu různě. V českém kontextu, kde jsou majetkové rozdíly vysoké, nám nedává smysl danit od relativně nízkých majetků, jako je tomu například v Norsku, ale až opravdu vyšší majetky.
Otázka trustů a dalších nástrojů na zastření vlastnictví: ve studii, a věnuje se tomu pan Palanský i ve své další práci, je uvedeno, že jednou z implementačních podmínek je update registru konečných vlastníků právnických osob. Ve Švýcarsku, které je také sídlem mnoha trustů, otázku zdanění trustů také řeší, podle všeho zde navíc v nedávné době proběhly změny, které odstraňovaly ještě nějaké mezery v tomto instrumentu. (assets.kpmg.com/content/dam/kpmg/ch/pdf/introduction-of-s…)
Příklad se zděděným zámkem je jistě zajímavý, ale bude představovat naprosto minoritní počet případů.
Další otázky jsou už spíše věcí osobních hodnot a politických preferencí. Například otázka tenistů a Monaka: je známo, že tento postup volí zejména tenisté z východní Evropy, protože zde je obcházení daní bráno jako OK, na rozdíl od jiných zemí. Kauza cca před 10 lety ukázala, že jsou tam rezidenty jen na oko, pravidla pro pobyt potřebných počet dnů tam zpravidla nesplňují.
Samozřejmě že někdo může mít malý přehled o svém majetku. Zpravidla ale se dá očekávat, že čím je ten majetek vyšší, tím se k němu daný člověk chová odpovědněji, a pokud navíc po něm bude zákon vyžadovat, aby ten přehled měl, asi není komplikované jej mít.
Poslední PS je pro mě určitě důležité: zajímalo by mne, co tyto lidi v současné době přiměje k odchodu a kam. Je ale možné se na to podívat i z jiného pohledu. Jsou zde také lidé, určitě ne s vysokými majetky, ale třeba ze střední třídy, nebo s aspirací na ní, kteří Česka odchází. Například proto, že jako vyučující na univerzitě dostanou v Rakousku či jiné zemi čtyřnásobek platu. Není pak v zájmu země udržet i takové lidi? Není v zájmu země zaplatit lékařům a zdravotnickému personálu, aby neodcházel za prací do Německa? Myslím že je to minimálně stejně důležitá otázka.