V pondělí 13. 7. se v Paříži dohodlo devět evropských zemí na společné protibalistické obraně s Ukrajinou: Británie, Francie, Německo, Itálie, Dánsko, Norsko, Španělsko, Švédsko a Nizozemsko. Česko ale chybí!
Profesorka mezinárodního práva Veronika Bílková letos v lednu varovala, že se svět vrací do éry před rokem 1945, kdy rozhodovala síla, nikoliv pravidla mezinárodního práva. Pro Česko, středně velkou zemi, která by právě z těchto důvodů měla hájit zásady mezinárodního práva, to není dobrá zpráva.
Klíčová rozhodnutí o bezpečnosti Evropy se dělají bez nás. Ne proto, že bychom nebyli zváni, ale proto, že si pod Babišovou vládou systematicky budujeme pověst nespolehlivého partnera, který se nechce spravedlivě podílet na financování kolektivní obrany. Odmítnutí pomoci Ukrajině, například formou daru podzvukových letadel, snaha o zrušení muniční iniciativy nebo směšný dar 140 milionů korun do fondu na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu, což nestačí ani na jednu raketu do protibalistického systému, to jsou konkrétní kroky, které poškozují zájmy České republiky v zahraničí a v očích spojenců z nás dělají „vyčůránky“.
V Paříži, kde se sešla tzv. Koalice ochotných, skupina zemí podporujících Ukrajinu v obraně proti ruské agresi, se Babiš dozvěděl, že bez nás vznikla protibalistická koalice.
A co na to Babiš, že v této koalici nejsme? „To se musíte zeptat předchozí vlády.“ Načež přišel s vlastním, jako obvykle geniálním projektem „Europatriot“, ale bez Velké Británie. Té Británie, která jen letos pošle Ukrajině pomoc za 35 miliard liber, disponuje jadernými zbraněmi, stojí v čele Koalice ochotných a je také jedním z klíčových technologických partnerů Česka, například v oblasti malých modulárních reaktorů.
T. G. Masaryk napsal, že „malý národ se stává velkým skrze velikost svých idejí a morálky“. Děkujeme agentovi Burešovi, že nám to připomněl, nakonec i svým výrazným státnickým výkonem v Ankaře. Děkujeme, pane Babiši, a už abyste byl pryč!